Na Pustevnách jsem už byla nesčetněkrát,
několikrát pěšky,
lyžák na střední škole jsme měli také na Pustevnách,
dokonce jsme sedávali u teplého čaje v Libušíně,
nic jiného nám ani tenkrát nepovolili.
Také jsem jela jednosedačkovou lanovkou
jako ve filmu Homolka a tobolka,
ve kterém volá paní Růžičková
na kluky:
Hejbejte nohama,
ale ne tak nebo spadnete,
raději s nima vůbec nehýbejte.
Také jsme s nima tenkrát hýbali.
Takže je vidět,
že už také něco pamatuji,
ale zrovna teď jsem na Pustevnách byla POPRVÉ
na kole.
Ne,
moje fyzička se s věkem nevylepšuje,
ale moje elektrokolo mi dopomohlo
si užít tenhle zážitek.
Pravda,
baterii jsem dala zabrat,
ale přijela jsem úplně svěží,
vlastně horší než šlapat nahoru byla jízda dolů.
Ale i tak to bylo nádherné.
Žádné komentáře:
Okomentovat