U nás má dnes obloha krásné barvy,
od bílé,
přes modrou a šedivou
až k černé.
Chvíli svítí sluníčko, že se pejskové perou o stín.
Pak se náhle zatáhne a leje jako z konve.
Ještě se sesype pár krup
a nedělní procházka se promění
ve velkou schovávanou.
A na ní jsem potkala paní,
která vedla svého malého jorkšíra se slovy:
"Ještě mi kroupy utlučou psa".
Oblohu jsem pozorovala z okna svého pokoje.
Pohled vpravo mi ukazuje Beskydy v celé své kráse.
A pohledem vlevo zkouknu náš les
(je to jen ten v popředí,
v dáli je kopec Kazničov).
Krásný zbytek neděle.
