Z okna pokoje

U nás má dnes obloha krásné barvy,

od bílé,

přes modrou a šedivou

až k černé.

Chvíli svítí sluníčko, že se pejskové perou o stín.

Pak se náhle zatáhne a leje jako z konve.

Ještě se sesype pár krup

a nedělní procházka se promění

ve velkou schovávanou.

A na ní jsem potkala paní,

která vedla svého malého jorkšíra se slovy:

"Ještě mi kroupy utlučou psa".

Oblohu jsem pozorovala z okna svého pokoje.

Pohled vpravo mi ukazuje Beskydy v celé své kráse.

A pohledem vlevo zkouknu náš les

(je to jen ten v popředí,

v dáli je kopec Kazničov).

Krásný zbytek neděle.