Příběh zlatého prasátka

Když byly naše děti malé, 

snažili jsme se, 

aby co nejdéle věřili tomu magickému kouzlu Vánoc. 

Mikulášské dobroty jsme dávali na balkon, 

na tom není nic zvláštního, 

ale manžel lezl do patra po žebříku,

 právě proto, 

aby to měli hezké. 

Dnes mohu říci, 

že se nám to povedlo. 

A protože jsou už naše děti také rodiči, 

vymýšlíme společně, 

jak malé děti překvapit. 

Vloni jsem dostala zlaté prasátko pro štěstí 

a hned tu byl nápad jako z reklamy, 

Když nebudeš papat, uvidíš zlaté prasátko...

Naštěstí bydlíme právě v patře nad synem, 

takže každé Vánoce spouštím 

zlaté prasátko na šňůrce z okna 

a Otík se samou radostí tetelí, 

že vidí zlaté prasátko 

a přitom volá na Ježíška, 

že se těší, 

protože byl hodně hodný...

A já dnes ještě jednou 

dodatečně děkuji za tak úžasný dárek.

No řekněte sami, 

není to kouzelné, 

pro nás tedy je...

PS: Jestli mě pozorují sousedé,

 jak spouštím cosi zlatého z okna 

a kývám s tím ze strany na stranu, 

tak mají asi také veselé Vánoce.